Motivace aneb proč jsem s tím vším vlastně začal?

- jeden důvod je pěstování vytrvalosti a vůle, který chci přenést do běžnýho života, např. dotahovat věci do konce (angličtina, psaní)

- čištění makovice, čas pro sebe a pro utřídění myšlenek

- způsob jak se dostat do lesa, kde se cítím moc dobře, resp. jak se nabít novou energií (z lesa? z běhu? endorfiny - výborná nálada někdy už při běhu a někdy až po něm)

Ahoj, jmenuju se Honza a  někdy v zimě loňskýho roku sem se rozhodl, že se v květnu 2010 zúčastním pražského maratonu. Do té doby sem neměl s běháním na dlouhý tratě žádnou zkušenost. Naposledy sem běhal na střední škole, a co mně opravdu šlo, byly spíš krátký tratě jako 100m, nebo max. 800m. Ale jakmile sem měl uběhnout patnáctistovku, tak to sem začal potit krev. Nevím, co se od té doby změnilo, ale teď kousek po třicítce mě tento typ běhu začal neodolatelně táhnout. Možná, že to souvisí s jakousi vnitřní potřebou po vytrvalosti, kterou sem nikdy neoplýval. Není to holt moje přirozenost, ale asi tak nějak doufám, že ji získám díky běhu a přenesu do běžnýho života.